Okusování nehtů nebo otrhávání kůžičky na různých místech těla, stejně jako třeba vytrhávání vlasů. Může se jednat o nepříjemné zlozvyky, avšak mohou přerůst do patologie. Obecně se dá říct, že o diagnózu se jedná tehdy, když už tato činnost omezuje jedince v jeho běžném denním fungování. NEJEDNÁ se však o sebepoškozování.

Do oblasti BFRB (body-focused repetitive behavior) se řadí:

• dermatilománie (opakované škrábání a trhání kůže)
• dermatofágie (škrábání kůže a její pojídání)
  
• trichotilománie (opakované trhání vlasů až do jejich ztráty)
• trichofágie (trhání vlasů a jejich pojídání)
• trichotemnomanie (opakované stříhání vlasů)
  
• onychofágie (patologické okusování nehtů na rukou či nohou)
• onychotilománie (trhání si nehtů)

Dále se jedná například o opakované okusování vnitřních stran tváří, jazyka či rtů.

Důsledkem všech druhů BFRB jsou bolestivé, krvavé rány, které vlivem opakované restimulace zranění přechází do infekcí, ztráty pigmentace, jizev apod.

Navzdory bolestivému průběhu poruchy se postižení často shodují na tom, že jim toto opakované chování zaměřené na tělo pomáhá při uvolňování emocí a stresu. Primárním účelem tohoto chování tedy není zakoušení fyzické bolesti, ačkoli je jeho vedlejším produktem.

Kromě pocitu fyzického nutkání, který tomuto chování předchází (svědění, lechtání apod.), se postižení shodují na tom, že motivací je i potřeba zkrášlit se či “opravit” danou oblast těla. (Například se jedná o strhávání stroupků za domnělým účelem rychlejšího hojení kůže apod.)

Dalším častým spouštěčem je vykonávání automatizované činnosti, u které se snižuje koncentrace pozornosti (např. sledování televize, telefonování, četba, bytí o samotě apod.)